Nepatrně lépe vychází příjmový rozdíl mezi ženami a muži pracujícími v totožné firmě na stejné pozici. Ten činí deset procent ve prospěch mužů. Jurajda upozornil na to, že samotný průměrný platový rozdíl mezi muži a ženami není užitečným indikátorem relativního postavení žen na trhu práce. „Mimo jiné i proto, že ho v mezinárodním i časovém srovnání silně ovlivňuje míra zapojení nízko-vzdělaných žen na trhu práce,“ vysvětlil. Zdůraznil, že v průzkumu byl měřen celkový rozsah segregace zaměstnání podle pohlaví, nezahrnoval však segregaci vzniklou díky rozdílné svobodné volbě od té zapříčiněné diskriminací.

Ženy jsou podle průzkumu v Česku dobře zastoupeny v řadách středního a nižšího managementu, tvoří však jen sedm procent úzkého vedení středních a velkých firem. Platový rozdíl pro srovnatelné manažerky a manažery je podobný jako u řadových zaměstnanců,  tedy jedna čtvrtina. „Celkový platový rozdíl podle pohlaví za všechny manažery je však výrazně vyšší než u řadových zaměstnanců,“ doplnil Jurajda. To je podle něj způsobeno tím, že zastoupení žen ve vrcholovém managementu je nejen obecně nízké, ale obzvlášť nízké v těch nejlépe placených firmách. 

Jiný trend nastává u mladé generace. Více žen začíná působit ve státní správě, v zákonodárných sborech i ve vedení větších firem. Mladí muži se zase začínají objevovat na nižší administrativních pozicích, v oblasti prodeje či služeb.

Představeny byly i další dva výzkumy uskutečněné v rámci programu EQUAL. Výzkum Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů představila Věra Kuchařová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Za zlomový u rodičovské dovolené označila třetí rok. „Ženy, které na rodičovské dovolené zůstávají déle, většinou nemají atraktivní a dobře placenou práci. Netouží se v ní proto seberealizovat. Nebo prostě berou mateřství jako životní filozofii,“ řekla. Naopak ženy, které se z rodičovské dovolené do zaměstnání vracejí dříve, tak činí zejména právě z důvodů seberealizace a financí. „Jejich práce je většinou dobře placena,“ vysvětlila Kuchařová.

Ženy, které na rodičovské dovolené zůstanou déle než tři roky, mají podle výzkumu těžší vstup do pracovního koloběhu. Je totiž ojedinělé, aby s nimi firmy udržovaly kontakt i během intenzivní péče o dítě. O takové ženy se nestarají ani úřady práce, ty zajímají až posléze, kdy jsou vedeny v evidenci nezaměstnaných. „To bývá obvykle pozdě,“ upozornila Kuchařová. Jen o pár desetin procenta vzrostl podle výzkumu za deset let počet mužů, kteří absolvují rodičovskou dovolenou – před deseti lety to bylo jedno procento. Přitom větší počet mužů na rodičovské dovolené by podle Kuchařové pomohl tomu, aby na ženy s malými dětmi, i po absolvování „dovolené“, nebylo mnohými zaměstnavateli nahlíženo tak rizikově jako dnes. 

Výzkum potřeb cílové skupiny personalistů, limitů a možností pro rozvoj rovných příležitostí pro ženy a muže představila Kateřina Machovcová z Gender Studies. Jeho cílem bylo mimo jiné získat přehled o zkušenostech s praktickým uplatňováním politik rovných příležitostí žen a mužů. „Získané výpovědi jsou do jisté míry optimistické, byť se jednalo o velmi specifickou skupinu vybraných osob, u kterých se předpokládalo, že o problematice vědí víc, než je v populaci běžné,“ řekla Machovcová. „Nicméně je zřejmé, že se postupně otevírá pole pro diskusi o pozitivních aspektech uplatňování rovných příležitostí žen a mužů. A že je možné toto téma chápat jako nedílnou součást managementu,“ dodala.