„Tam, kde bude svým citem působit pravá žena,
se v každém muži musí odehrát velká změna.
Pravá žena musí být něžná a jemná jako květina,
jejím tichým působením se stane z muže hrdina…“

Obšťastnila mě neočekávaná poštovní zásilka. Z balíku prospektů nejmenovaných obchodních supermegařetězců na mě jukl provokativní nápis Pravá žena. Zaměřila jsem pozornost. Jakékoli zmínky o pravosti (čti ryzosti) čehokoli vyvolávají potřebu srovnávání. Z této potřeby jsem tedy Pravou ženu vzala do ruky. Uvidíme, jestli jsem podle těchto potištěných stránek já ta pravá! Slabounký časopis s rozevlátou, dobře vyhlížející ženou středního věku, s Ivou Janžurovou a upoutávkou na recepty na titulu. Klasický model levného ženského časopisu pro osoby, které se identifikují s jakýmsi zvláštním druhem ženství. Zklamání. Tady nejde o hledání ryzosti. Pravá žena je ta, která peče, smaží, uklízí a ještě k tomu podniká, hraje divadlo, dobře vypadá, vyzařuje pohodu a spokojenost a čte časopisy, které jí přinášejí návody, jak na to. Jenže… Tento ženský časopis neodkazuje k ryzosti, ale k pravé straně. Modelka na titulu je Miroslava Němcová, o recepty se dělí manželky pánů Topolánka, Langera a Nečase. Umně nafocené tváře poslankyň ODS a ženských lídrů (lídřin?) ODS pro letošní parlamentní volby nastavují svou lidskost, hovoří o sobě, svých dětech, svých mužích a svých zkušenostech. Nutno říci, že je to po billboardech prezentujících „klukovské trojky“ (v případě ODS a ČSSD) občerstvující pohled. A po suchopárných volebních programech a agresivních nicneříkajících předvolebních potyčkách pro konzumentky ženských časopisů i poměrně srozumitelné čtení.

Jistě… Jde o předvolební reklamní trik, jak zaujmout jistou část voličstva. Ženskou část voličstva. V případě ODS jde však o trik velmi překvapující. ODS je přeci stranou, která se zuby nehty brání jakýmkoli odkazům k existenci občanů ženského pohlaví a občanů mužského pohlaví. Podle ODS vždy po Česku běhal jen bezpohlavní OBČAN. Občan, který svými zkušenostmi, schopnostmi a cílevědomostí dosáhl všeho, čeho si v rámci svých individuálních svobod zamanul. ODS se vždy bránila jakékoli podpoře žen – ať už v politice, ve vědě, v managementu, nebo ve voličských řadách. Najednou je tomu jinak. Že by zapůsobila letošní volební móda zatraktivňovat a oživovat volby především o ženy a rodinná témata? Z hlediska dlouhodobé politické rétoriky ODS časopis Pravá žena působí stejně jako billboardy zobrazující Cyrila Svobodu – toho propagátora nerovnosti pohlaví - jako největšího zastánce žen v politice. Tedy nedůvěryhodně a čistě účelově.

Doufám pevně, že političky ODS ucházející se v časopise Pravá žena o hlasy voliček dostojí své povinnosti z tohoto tahu vyplývající – tedy že budou v případě zvolení zájmy svých voliček skutečně zastávat. Schovávám si Pravou ženu, abych jim to jako občanka mohla vždy v Pravý čas připomenout.