Mnohé pravicové političky se totiž proti zákonu  důrazně postavily. Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) kupříkladu řekla, že uzákoněním náhradního výživného by podle jejího názoru dítě více patřilo státu, nikoli rodičům.

Konsensus nenacházejí političky ani u jiných témat, což Čurdovou trápí. „Když byla například v Belgii prosazována ústavní podoba zipového systému na kandidátních listinách, spolupracovaly ženy napříč politickými stranami. Jak křesťanské demokratky, tak sociální demokratky… Jak se střídaly u moci, lobovaly u ´svých´ mužů, aby byl zákon přijat. V České republice se bohužel podobnou ženskou lobby doposud vytvořit nepodařilo, což se projevilo třeba právě při projednávání zákona o náhradním výživném. Ženy v českém parlamentu (v Senátu ani v Poslanecké sněmovně) zatím společnou řeč nenašly. Tu totiž obtížně hledají i v rámci jednotlivých politických stran. Přetrvává spíš vnímání, že druhá žena je pro tu kterou konkurentkou, než spojenkyní. Musíme ještě hodně dohánět,“ řekla Čurdová agentuře GITA. 

Jiný názor zastává poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), členka Parlamentního shromáždění Rady Evropy. „V Radě Evropy jakési ženské hnutí působí. Jde o spolupráci političek napříč politickým i národním spektrem. Když tam pracovně působím, takových akcí se příliš nezúčastňuji. Spíš si ke spolupráci vybírám lidi, kteří jsou mi něčím blízcí – bez ohledu na pohlaví,“ řekla GITĚ. Podle jejího mínění ve sněmovně chybí spíš lobby rozumu.  „Nelíbí se mi, že se často kvůli politické příslušnosti předkladatelů konstruktivní návrhy automaticky stávají neprůchodnými,“ dodala Konečná.  

Názory dalších političek na absenci ženské lobby přineseme v předvolebních rozhovorech, které připravujeme.

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.