Vrátíme-li se ještě ke statistice, můžeme zjistit, že česká žena je v průměru vzdělanější než český muž. Je to vidět v řídící sféře či ve veřejném životě a v české politice? Máme momentálně jen dvě ministryně, v parlamentu je jen asi 14% žen a parlamentní strany občas „vystrčí“ do popředí nějakou tu ženu, spíš jako dekoraci. Podle předvolebního billboardu například místopředseda KDU-ČSL Svoboda „chce ženy do politiky“, ale ve skutečnosti jich lidovci mají na kandidátkách jen 7%, přestože členskou základnu tvoří ženy z více než poloviny.

Zcela jinou filozofii jsem prosazoval od založení Evropských demokratů v létě 2002. Ženy byly brány jako rovnocenný partner a mužská – bohužel stále většinová - část jim dala šanci se projevit a naslouchala jim.

Je obecně známo, že ženy mají větší cit pro vynakládání financí, a to nejen rodinných, lépe se orientují v sociální politice, a pokud se na politiku „dají“, jsou většinou realističtější a dokonce pragmatičtější než muži. A co víc, daleko lépe hospodaří s časem a neutápějí se v plané, dlouhotrvající a nic neřešící diskusi. Ženy prostě neztrácejí čas! Když se k něčemu vyjadřují, je jejich vyjádření podložené znalostí problému. Jen ojediněle vynakládají energii na kuloárové pletichy, dlouhotrvající pivní diskuse, a především jsou daleko obezřetnější v případech, kdy se jim nabízí „něco za něco“.

Už v podzimních volbách v Praze v roce 2002 bylo na našich kandidátkách vysoké procento žen. Ty získaly celou třetinu mandátů v Zastupitelstvu HMP. Za čtyřleté období odvedly mnoho záslužné práce nejen v plénu, ale především ve výborech a komisích.

Na základě těchto zkušeností bylo tedy jenom logické, že při tvorbě pražské parlamentní kandidátky již SNK Evropští demokraté se nám podařilo dosáhnout vyváženého postavení obou pohlaví přesně na polovinu. Nepovažuji to osobně za důvod k chlubení, ale za dosažení normálního stavu. Zařazení žen v celé ČR sice nedosáhlo tohoto procenta, ale nakonec alespoň ve dvou krajích z plánovaných pěti, jsou ženy v čele, a všude je samozřejmostí jejich umístění na předních místech. Příště to bude jistě lepší. Co jsem ale zpozoroval, je zásadní změna gendrového klima ve straně – ty kraje, které nezískaly dost žen na své kandidátky, se za to takřka omlouvaly a bylo cítit, že to myslí poctivě. Jsem  si jist, že za čtyři roky vše bude úplně jinak.

Stejně jako se každý muž nehodí či se mu nechce do politiky, ani každá žena není pro toto poslání stvořena, ale ty které se tak rozhodly, se práci věnují s plným nasazením, což se bohužel o mnoha politických protagonistech mužského rodu říct nedá.

S pomocí odbornic na gendrové téma jsme ještě v ED před vznikem SNK Evropští demokraté připravili program, který se stal naším volebním a je základem pro další posun v myšlení, především nás - mužů, aby příště už nešlo o počty, ale o uplatnění žen v politice stejně jako v civilním životě.

Autor je předsedou SNK Evropští demokraté.

V rubrice Audience dáváme prostor všem hlasům a názory zde prezentované nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.