Setkání Ženy v politice zorganizovaly tamní politička Hana Pokorná (SNK ED) a občanské sdružení Fórum 50 %. Pokorná v úvodu sdělila, že Olomoucký kraj v současné sněmovně nezastupuje ani jedna žena. Přitom mandátů na kraj připadá poměrně dost – dvanáct. „Naše volební uskupení Zelení, SOS a SNK ED nejen proto v komunálních volbách do funkce primátorky navrhuje ženu – Elišku Sovovou,“ dodala Pokorná. Ředitelka Fóra 50 %, usilujícího o vyšší zastoupení žen v politice, Lenka Bennerová dodala, že žen je málo i v samotných politických orgánech. „Ve dvousetčlenné sněmovně jich působí pouze 31, tedy 15,5 procenta. V Senátu pak jen 9 z 81, ve vládě 2 z 15 a mezi hejtmany není ani jedna. Ve sněmovních klíčových výborech –  rozpočtovém  a hospodářském – do konce minulého volebního období také nepůsobila žádná žena (ve stávajícím období v rozpočtovém výboru působí Miloslava Vostrá z KSČM – pozn. red.). Co se týče zastoupení žen v politice, v celosvětovém žebříčku zaujímá Česká republika až 65. místo,“ předložila tvrdá čísla. Dodala, že kupříkladu věkový průměr poslankyň činí 45 let, přičemž nejmladší – pětadvacetiletou – zákonodárkyní je Kateřina Konečná z KSČM.

Poslankyně Kateřina Jacques (SZ) upozornila na to, že ženy do politiky nevstupují často proto, že se jim těžko daří skloubit rodinnou a politickou práci. „Ženy mnohdy nemají čas vysedávat na schůzích nebo se účastnit společenských akcí, kde se vyjednávají kontakty. Za jednu z dobrých cest, aby taková překážka padla, považuji kupříkladu zřízení dětských koutků na stranických akcích,“ dodala. Tento nápad ocenila i Cardová. „Moje dcera, která má dvouleté dítě, s politikou už také začíná koketovat. Je na naší kandidátce. V případě zavedení dětských koutků na schůzích bychom mohly v politice bez problémů působit obě,“ řekla. „Žena, která se chce v politice angažovat, podle mě takový problém nemá. Mně osobně je čtyřicet let, děti mám už odrostlejší. Dříve by mě ani nepadlo v aktivní politice působit. Mít dvouleté dítě a jít do politiky mi přijde možná i trochu nezodpovědné,“ sdělila naopak místní politička Eva Hrindová (ODS).

Jacques tento výrok označila za nefér, jelikož v některých ženách může uměle vyvolat špatné svědomí. „Respektuji vaše rozhodnutí. Bylo by ale dobré, kdybyste vy respektovala zase rozhodnutí jiných žen. Některé maminky či tatínkové chtějí sehrát obě role, rodičovskou i politickou, zároveň. Neznamená to ale, že jsou snad kvalitativně horšími rodiči. Akceptovány by měly být všechny formy rodičovství, které nejdou na úkor dítěte. Otázkou třeba je, co dělají matky, které jsou dvacet čtyři hodin doma se svými dětmi, lakují si nehty, telefonují s kamarádkou nebo se dívají na nesmyslné pořady v televizi… Jsou kvalitativně výš, než žena, která je s dítětem třeba jenom tři hodiny denně, ale opravdu se mu věnuje, pomazlí se s ním, nebo mu přečte knížku…, “ reagovala. Podle Cardové se postoje, podobné tomu, který prezentovala Hrindová, utváří již v mateřské školce. „Paní učitelky tam vykládají dětem, jak má vypadat takzvaně normální rodina. Pak děti přijdou do první třídy a dozvědí se, že Ema má mísu, máma maso a táta radost. Muži jsou tím odmalička v očích dětí stavěni do role, aby to maso rodině nějakým způsobem zajistili tím, že na něj vydělávají. Maminka a starší dcera jsou pak podle tohoto podání pouze od toho, aby maso zpracovávaly, předkládaly je tatínkovi a ošťastňovaly ho jím,“ vysvětlila.

Všechny účastnice se shodly na tom, že na političky jsou kladeny jiné nároky než na politiky. Vyžaduje se od nich často především krása, nikoli odbornost. S výjimkou Hrindové se shodly také na tom, že pro vyšší zastoupení žen v politice jsou coby dočasné řešení potřebné kvóty stanovující počet žen na kandidátkách. „Vždy jsem byla jejich odpůrkyní. S přibývajícími roky – v politice se pohybuji již deset let, chápu, že přirozenou cestou se vyššího počtu žen v politice nedožiji,“ řekla například olomoucká politička Yvona Kubjátová (ČSSD). Je to škoda. „Ženám je vlastní spravedlnost, které je v politice potřeba,“ dodala bezpartijní Eliška Sovová. Ženy jsou, jak známo, znevýhodněny i mimo politiku - jak nedávno řekl místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku Miroslav Opálka (KSČM), v průměru pobírají za stejnou a stejně vykonanou práci pouze 75 % výdělku mužů.

Cardová následně představila ženskou platformu Evropské levicové feministky. „Zabývá se prosazováním práv žen v kapitalistické společnosti. Tato organizace byla založena v Římě roku 2004. Zúčastnila jsem se už jejího ustavujícího zasedání a na všechna další jsem pravidelně zvána. V organizaci jsou zastoupeny ženy z levicových pokrokových stran i hnutí celého světa. Její hlavní náplní není potírání mužů, ale prosazování práv žen. Platforma působí za finanční podpory zeleno-levé frakce v Evropském parlamentu GUE/NGL. Zatím poslední seminář, který se nedávno uskutečnil, byl věnován násilí na ženách. Především násilí domácímu, ale také psychickému, které se může dít nejen doma, ale i v zaměstnání. Žena je totiž v zaměstnání často nejenom hůře placena, ale ještě mnohými dalšími způsoby diskriminována. I to je forma násilí,“ dodala. Pokorná v závěru sdělila, že považuje za velmi dobré, že se u společného stolu sešly političky s různými názory – odleva doprava. „Jsem tomu ráda a toto setkání rozhodně nebylo poslední,“ slíbila.

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.