Leze leze po železe, nedá pokoj, až tam vleze. Kam? Přece do vlády… KDU-ČSL, která pod názvem Československá strana lidová byla dlouhá léta členkou předlistopadové Národní fronty, se po revoluci v roce 1989 vyhřívala v každém vládním kabinetu. Vyjma toho čistě sociálně demokratického, vedeného Milošem Zemanem. Po letošních sněmovních volbách opět do vlády zamířila. Nejprve se pokoušela prorazit v trojkoalici s ODS a SZ, vytvořené lídrem občanských demokratů a demokratek Mirkem Topolánkem. Když se zjistilo, že projekt nemá naději na život, protože levicové spektrum pro něj ruku nezvedne, přestal Kalousek „hrdinně“ vykřikovat, že trojkoalice zabrání vlivu komunistů a vzal decentní zpátečku. Vyčkával a taktizoval. Ostrá slova nevypouštěl chvíli z úst, oháněl se konstruktivností a státotvorností. Takového politika aby člověk pohledal. 

Neuvěřitelné je, jak vždy uměl a nadále umí obrátit vše ve svůj prospěch. Jeho páteř je vskutku elastická a nakonec ještě pro některé lidi ze všech jednání vychází coby neohrožený demokrat a ochránce práv. Nyní podle svých slov hájí zájmy malých politických stran (dříve pro změnu zdvihal žerď za antikomunistické voliče a voličky či třeba odpůrce a odpůrkyně registrovaného partnerství). „Je-li to cena za to, že bude zachována politická pluralita a vrátíme-li se k poměrnému systému, je to cena, kterou jsem ochoten zaplatit,“ odpověděl dnes na novinářskou otázku, zda mu nevadí, že by případnou menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL, o níž jednal s lídrem sociální demokracie Jiřím Paroubkem, byť skrytě (třeba odchodem ze sálu) podpořila KSČM. Prohlásil to navzdory tomu, že se ani předtím vůbec neobtěžoval jmenované strany zeptat, zda by k takovému kroku byla ochotna přistoupit. A zřejmě mu také selhala paměť. Zapomněl totiž na své velmi hlasité hlášky před volbami, kdy komunistickou stranu označil za zločineckou organizaci a přispěl tak k odstartování agresivní atmosféry předvolební kampaně.

Kalouskova přehnaná touha po moci  je nedůstojná a nehodná předsedy křesťanské strany a moderního politika, za kterého se občas vydává.  

Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.