Řečníci a řečnice zdůraznili/y, že základna, kterou chce USA umístit v Česku, Polsku nebo Velké Británii má být součástí Národní raketové obrany Spojených států a nemá nic společného s NATO ani Evropskou unií. S projevy vystoupili/y například předseda Humanistického hnutí Jan Bednář, novinář a člen Strany zelených Petr Uhl či předsedkyně Strany Rovnost šancí Zdeňka Ulmannová. Ta zdůraznila ženské vnímání otázek války a míru i to, že ženy jsou mnohdy patriarchální společností tlačeny do válečných konfliktů i armád, na což pak doplatí ze všech nejvíce. Matka je totiž nejprve donucena přijít o syna tím, že je poslán do války, následně je potrestána buď úplnou změnou jeho charakteru a psychiky k horšímu nebo přímo jeho smrtí. To samozřejmě vnímá velmi citlivě a obrátí jí to celý život vzhůru nohama. 

Akce se zúčastnilo plno genderových aktivistek – Saša Marie Lienau z proFem, Lenka Bennerová a další ženy z Fóra 50 % či publicistka a lektorka nadstranických kurzů pro političky Miluš Kotišová. Přítomno bylo nemálo zástupců a zástupkyň občanských sdružení, menších mimoparlamentních stran či organizací s politickým programem. Rozdávány byly letáky, protestní pohlednice, které lze zaslat na Úřad vlády, samolepky a další propagační materiály. Žádné rakety nejsou mírové. Už nikdy o nás bez nás. Takové a podobné nápisy byly k vidění na četných transparentech. Lidé houfně podepisovali petice proti základně a pro referendum.

Demonstrace se zúčastnily/i pouze jedna poslankyně sněmovny a jeden senátor. V názoru se ale neshodly/i. Zatímco poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která na akci přijela z okresu Nový Jičín (Moravskoslezský kraj), odkud přivezla několik podepsaných petičních archů proti základně a pro referendum a kam posléze zase vlakem odjela, přišla protestovat proti základně, senátor Jaromír Štětina (nestraník za SZ) přišel naopak základnu podpořit. „Považuji za nemravné, že je případné zřízení základny srovnáváno se srpnem 1968,“ řekl Štětina GITĚ. Podle něho je totiž americká základna správná věc chránící bezpečnost a nedá se srovnávat s přítomností armád vojsk Varšavské smlouvy na území někdejšího Československa. 

Konečná naopak GITĚ řekla, že americká základna na českém území je pro ni naprosto nepřijatelná a důsledně prosazuje referendum. „Hlas veřejnosti hovoří jednoznačně a já se s ním plně ztotožňuji. Proto také naše strana ve sněmovně již předložila zákon o jednorázovém referendu, který se snad brzy začne projednávat. O tak závažné věci musí rozhodnout všichni, nejen volená reprezentace. A měli bychom poctivě pojmenovat veškeré negativní dopady, které by přítomnost základny přinesla,“ dodala Konečná. Ke změně ústavního zákona – tedy ke schválení zákona o referendu – je zapotřebí ústavní většiny, která ve sněmovně činí 120 poslanců a poslankyň. ODS, která referendu nakloněna není, však disponuje 81 zákonodárci a zákonodárkyněmi, „zbytek“ tudíž činí 119… Je tedy ve hvězdách, jak vše dopadne.

Další akce iniciativy Ne základnám se uskuteční 11. září na pražském Karlově mostě. Ponese název Světlem proti tmě a podtitul Ne základnám, Ne terorismu, válkám, zbrojení a násilí. Začne v 19 hodin, kdy přítomní a přítomné zapálí louče a svíčky proti výše jmenovaným negativním jevům.