„Ano, žena se muže stát finanční ředitelkou.“ „Nepochybuji o tom, že žena může takovýto manažerský post zastávat.“ „Ano, dovedu si představit ženu v této funkci, nakonec i předsedkyní představenstva naší společností je žena.“ Těmito výroky prezentovali svůj postoj v průběhu včera ukončeného soudního slyšení v první české kauze ve věci nerovného zacházení a diskriminace na základě pohlaví svědkové, členové představenstva žalované společností. Proč se tedy na inkriminovaném postu Pražské teplárenské žena neobjevila?
Soudní řízení, jež bude pokračovat dalšími výslechy svědků 22. září, by mělo po více než roce rozkrýt průběch a odkrýt případné nesrovnalosti postupu výběrového řízení z 25. srpna 2005, jehož se účastnili dvě ženy a dva muži. Soud se i nadále bude zabývat rovněž druhou fází výběru, z níž vzešlo jmenování nového finančního ředitele společnosti. I zde se dotazy zaměřují zejména na to, zda v této druhé rundě byly uchazečům dány stejné podmínky.  Je však otázkou, do jaké míry bude možné zjistit případné osobní pohnutky či zaujatost, která by mohla být v pozadí znevýhodnění paní Čaušević, o němž je žalobkyně přesvědčená.

Navzdory významu, který tato kauza představuje pro muže a ženy, jež se v budoucnu rozhodnou řešit příkoří způsobené diskriminací na základě pohlaví, měla jsem v soudní síní dojem, že tento aspekt je prozatím v dotazech soudu i žalobce opomíjen. Nezasvěcený posluchač či posluchačka v soudní síni mohl/a mít dojem, že se projednává prostá korektnost průběhu výběrového řízení, tedy obecně rovné podmínky.

To však pouze do okamžiku, kdy na řadu přišly dotazy právní zástupkyně žalované strany, která svůj výslech na tuto diskriminaci zpříma zaměřila a od všech svědků získala jednotlivě zamítavé odpovědi, že by k takové došlo. Měla jsem dojem, že takovýto přímý, nepochybně dobře připravený postup žalované strany bere „vítr z plachet“ žalobce a o to víc bude záležet na důkazech.

V soudní síni se tedy doposud řešily formální podmínky a korektnost průběhu výběru. Dotazy žalobce kladené svědkům na to, jak hodnotili žalobkyni v průběhu výběru, vyústily ve výčet jejich chybných odpovědí a nedostatků v osobnostních rysech tak, jak se dle úsudku svědků – členů představenstva žalované společnosti – jevily v průběhu pohovorů, samozřejmě s korektním poukazem na její vysokou odbornost a skutečnost, že společnost hledala specifické kandidáty či kandidátky. Tyto momenty musely být pro paní Čaušević nesmírně nepříjemné.

I když se výslech nezaměřil, ani se nijak nepřiblížil, k nesnadno postižitelné otázce genderových stereotypů a těmito stereotypy podloženým pohnutkám jednání účastníků kauzy, genderově citlivé ucho mohlo zachytit určitý spodní tón. Jeden ze svědků hovořil o skutečnosti, že po dobu trvání výběrového řízení - přibližně rok - vykonávála de facto funkci finanční ředitelky společnosti jiná žena, jíž toto příslušelo dle vnitřních pravidel organizace. O této ženě a jejích dalších kolegyních na pozicích vedoucích ve finančním sektoru firmy se vyjádřil, že jsou to vysoce odborně fundované ženy a vynikající pracovnice, avšak „postrádají určité osobnostní rysy“, nejsou schopné „koučovat“ a „vytvářet pozitivní vizi“. Tytéž námitky se v průběhu soudního výslechu z úst ostatních členů představenstva žalované společností vztahovaly k žalobkyni a byly udávány jako jeden z důvodů, proč se pro její kandidaturu nakonec nerozhodli.

Určitá polarita mezi muži a ženami, jež jsou postavami této kauzy, se objevuje také na linii vztahu a komunikace mezi žalobkyní a předsedkyní představenstva, pro níž paní Čaušević ještě před výběrovým řízením pracovala jako poradkyně. Sice nezřetelně, ale jakoby se objevuje podtón určitého „spiklenectví“, užší komunikace mezi ženami (ač tato komunikace byla podstatou jejich pracovního vztahu), k němuž má jeden z dotazovaných mužů výhrady. Ostatní svědci hovoří o tom, že předsedkyně představenstva žalobkyni prosazovala a poukazují na stylistiku dopisu, kterým ji informovala o důvodech zamítnutí její kandidatury a kauzu tímto zřejmě spustila.

Ing. Vitásková, předsedkyně představenstva žalované společností, druhá klíčová žena v kauze Čaušević versus Česká plynárenská, se k výslechům zatím nedostavila.

Její výpověď bude pro kauzu nesmírně důležitá a může do řízení vnést zásadní obrat. Zatím se totíž první český soudní případ diskriminace na základě pohlaví vyvíjí pomalu. Stěžejní otázkou je: jak bude soud schopný postihnout indicie či důkazy vztahující se k možné diskriminaci na základě pohlaví, nakolik se zaměří na případné zájmy akcionářských skupin, jež mohly při tomto výběrovém řízení hrát roli a do jaké míry se bude věnovat pouze konkrétním podmínkám výběru, jež jsou předmětem sporu.