Topolánková se rozhodla kandidovat za čerstvě vzniklou politickou stranu Politika 21, jejíž předsedkyní je současná poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková. Za tu, mimochodem, kandiduje mnoho dalších takzvaných celebrit – například moderátorka Mirka Čejková, jež kvůli kandidatuře přišla o práci, či třeba módní návrhářka Helena Kohoutková nebo zpěvák Martin Maxa.

Kvůli kandidatuře Topolánkové začal mít bulvár v období takzvané okurkové sezóny zase o čem psát. Aniž by uznal, že manželka premiéra nemusí být nutně jeho vazalkou, ale třeba i svébytnou osobností. O tom prostě ani slovo. Senzace je prostě senzace. Bulvár začal spekulovat o důvodu, proč se tak stalo. Proč, proboha, kandidovala za jinou stranou než za ODS, jíž její muž šéfuje… A tak se začala na světlo boží vytahovat údajná nevěra Topolánka s novou místopředsedkyní sněmovny Lucií Talmanovou (ODS).  Prý je to veřejně sladká a zároveň prudká odveta.

Topolánek pod tlakem nejen médií řekl, že jeho manželství není úplně bez problémů. (Čí také je?) Proč k tomu byl ale donucen? Copak kandidatura jeho manželky musí znamenat zrovna toto? Jestli má s Talmanovou více než přátelský vztah, vědí jen oni dva a nikomu ostatnímu (přirozeně kromě jejich partnerů a partnerek) do toho nic není. A to ani nyní, když byl jmenován premiérem. Činnost bulváru se proto znovu ukázala být nemístnou až nechutnou. Možná dokonce pošramotila harmonický vztah jednoho manželství.

Topolánková reagovala normálně, racionálně. ODS ji kandidaturu nenabídla, proto využila nabídku jiné politické strany, která nebyla v rozporu s jejím politickým přesvědčením. To, že Topolánek deklaroval podporu kandidátovi ODS v témže volebním ostravském obvodu, mu nelze vyčítat. Dal se jednou na politiku a je holt předsedou strany. To, že se někteří funkcionáři ODS pustili veřejně do Topolánkové a začali tepat i jejího muže, je scestné až hodně malé. Rodina přece nemusí mít stejný názor na vše, ani na politiku…

Topolánkové nelze nic vyčítat. Má svůj názor, kandiduje svéprávně. Ona to ostatně médiím řekla naprosto jasně: „Doufám, že svým mandátem naruším zažité společenské klišé, kdy se od ženy politika nečeká aktivní vstup do politického života. Jako manželka politika mám omezené možnosti, avšak spojení manžela politika-aktivní politička považuji za optimální pro plnění mého programu.“

Topolánková kandiduje za pravicovou stranu, která možná skončí jako dříve tolik vzývaná Unie svobody. Kdo ví… Za tutéž stranu kandidují i jiné známé, výše jmenované tváře, především ženy. Je to marketingový kalkul, nebo upřímná snaha něco změnit? To asi málokterý/á volič či volička rozezná.

Jasné je však jedno. Bobošíková se svou kandidátkou zaujala. Zástupkyně a zástupci levicových stran si mohou stýskat – škoda, že ony mediálně známé, a navíc schopné, tváře nesebraly ještě více odvahy a nepostavily se jasně na obranu neprivilegovaných. Ale… Oslovily je vůbec levicové strany a snažily se je přesvědčit o svých lidských hodnotách?

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.