Po volbě předsedy sněmovny s časově omezeným mandátem, kterým se stal Miloslav Vlček z ČSSD, proběhla dnes ve sněmovně taktéž volba místopředsedů a místopředsedkyň dolní parlamentní komory. Lucie Talmanová (ODS) byla zvolena již v prvním kole, když získala 165 hlasů. Oproti tomu Miroslava Němcová (ODS) až v kole druhém (v prvním získala pouhých 93 hlasů, ve druhém 141). Podle kuloárových informací ji v prvním kole chyběl dostatek hlasů především kvůli tomu, že ji nevolili/y někteří členové či některé členky jejího vlastního poslaneckého klubu. Ostatní parlamentní strany nominovaly do místopředsednických funkcí muže – ČSSD Lubomíra Zaorálka, KDU-ČSL Jana Kasala a KSČM Vojtěcha Filipa. Strana zelených se tohoto postu sama vzdala.

A tak se místopředsedkyněmi sněmovny paradoxně staly členky strany, která v letošní soutěži pořádané Fórem 50 % Strana otevřená ženám skončila na posledním – sedmém – místě. Obě političky se v minulosti vyjadřovaly i k genderovým otázkám. Talmanová v rozhovoru pro GITU letos na jaře kupříkladu na dotaz o tom, co si představuje pod  pojmem feminismus, odpověděla: „Představuji si Elišku Krásnohorskou a Gymnázium Minerva, Karolínu Světlou a Americký Klub dam, F. Plamínkovou a M. Horákovou. Obrovský obdiv k odvaze těchto dam. Po roce 1948 dost strašidelný pokus o „zrovnoprávnění“, obrázky žen v továrnách a za volantem traktoru. Po roce 1989 snahy zařadit feministická hnutí mezi hnutí radikální, a tak trochu neschopnost českých feministek se tomu lépe bránit.“

Na otázku GITY, zda je v politice dostatečný počet žen, odpověděla: „V politice je právě tolik žen, kolik v ní být chce, kolik se dokáže v tomto prostředí prosadit. Asi právě tolik, kolik česká politická scéna snese. Vrcholná politika (a teď mluvím spíše o té stranické) je velmi náročná na ženskou psychiku, o času nemluvě. Málokterá žena, která se chce zapojit do veřejného života, vydrží hodiny a hodiny prosedět na schůzích, většinou na úkor rodiny, partnerského vztahu. Ženy neumí uzavírat tak dobře různé aliance, koalice jako jejich mužští kolegové. Je to na dlouhé povídání.“

A co si Talmanová myslí o dočasném řešení v podobě povinných kvót, stanovujících počet žen na kandidátních listinách? Podle jejího názoru by ženám při vstupu do politiky nepomohly. „Tento prvek pozitivní diskriminace by v tomto případě účinný nebyl. Je-li poptávka po zastoupení žen v politice opravdu významná, veřejnost to projeví preferováním žen-kandidátek třeba v parlamentních volbách a politické strany by na to pak přirozeně měly reagovat,“ odpověděla GITĚ. 

Němcová podle svých tvrzení v médiích odmítá genderové dělení, tedy dělení nejen politiků a političek na základě rodů. Je proti kvótám, odmítá pojem „ženská témata“ a v nízkém zastoupení žen v politice nevidí žádný problém. Necítí se být ani nijak diskriminována.

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.