Hana Halová: Muži mě v Radě nediskriminují | 09. 08. 2006 14:29 agentura gitA |
Radní pražského magistrátu Hana Halová (ČSSD) říká, že na zasedání Rady je ženský hlas slyšet více než při jednání zastupitelstva. A to navzdory tomu, že je v Radě jedinou ženou. „Na spolupráci s muži si stěžovat nemohu. Necítím z jejich strany ani žádnou diskriminaci,“ řekla GITĚ. | |
Na Magistrátu hlavního města Prahy není ani deset zastupitelek. Čím si to vysvětlujete? Politické strany bohužel na volitelná místa na kandidátkách zařadily málo žen. Je na radnici slyšet „ženský“ hlas"? Záleží na tom, z jakého úhlu se na radnici podíváme. Na jednáních zastupitelstva je slyšet málo, což je dáno počtem diskutujících žen. Na zasedáních Rady už je ženský hlas slyšet silněji, a to z toho důvodu, že se jej zúčastňují i ředitelé odborů a zde je již silné zastoupení žen. Jak spolu ženy na magistrátu komunikují, případně spolupracují? Komunikaci s ženami a vzájemnou spolupráci si mohu jen pochválit. Vedeme věcný a konstruktivní dialog a hodně si pomáháme. Poměrně dost žen je ve vedoucích funkcích, jsou zde čtyři zástupkyně ředitele a dvanáct ředitelek odborů magistrátu. V Radě jste jedinou ženou. Jaký to je pocit? Možná, že moje odpověď bude pro mnoho žen nepochopitelná, ale já mám dobrý pocit. Nemohu si stěžovat na spolupráci s muži a ani na žádnou diskriminaci z jejich strany. Vyrůstala jsem v chlapeckém prostředí a i v minulých zaměstnáních jsem s muži většinou spolupracovala. Zvykla jsem si na to, že mají jiné myšlení a vnímání světa než my, ženy. Přesto si ale vždy řeknu své. A když jsem o své pravdě vnitřně přesvědčena, tak si na svém názoru tvrdohlavě stojím a vedu věcný dialog. Muži pak tento můj názor respektují. Bojuji o zásadní věci, hloupostmi nebo nedůležitými věcmi se nezabývám. Co je podle vás nutné udělat pro to, aby ženy do politiky více vstupovaly? Je jim v tom podle vašeho názoru bráněno? Víte, ono je v životě ženy důležité si uvědomit, co chce dělat, čemu se chce věnovat a taky hodně myslet na sebe. Sladit svůj rodinný život s profesí či zájmy. Ženy ve středním věku, které se věnovaly převážně rodině, pak zjistí, že je již rodina nepotřebuje a jejich život je najednou prázdný. Podléhají depresi a mnohdy i samotě. Ženy by se měly samy více zajímat o společenské dění, o věci veřejné, o komunální problémy. Ženy by měly být aktivní a vstoupit do komunální politiky a prosazovat takové věci, jako je předškolní vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity, bytové otázky, péče o seniory a jejich životní podmínky, životní prostředí a pododbně. Ale mohu říci, že kolem sebe vidím hodně starostek a místostarostek. A tím se jim otevírá prostor i do vrcholové politiky. Nemohu přímo říci, že by jim bylo bráněno, ale muži ženu političku ještě jako samozřejmou součást politiky neberou. Takže žena musí někdy hodně usilovat o sebeprosazení. Jste pro kvóty na kandidátních listinách? Ano, to je otázka, o které se hodně diskutuje. Například Sociálně demokratické ženy v rámci ČSSD usilují o prosazení zipové metody. Já pro kvóty žen v nějaké mírné podobě určitě jsem, například na volitelných místech by měla být jedna třetina žen. Mnohdy slyším názor od žen, proč bych měla usilovat o místo, když muži se stejně dohodnou proti mně. Takže svůj zápas předem vzdají, a to je samozřejmě škoda. Rada Magistrátu hlavního města Prahy zasedá jednou týdně a každý radní předkládá materiály v rámci svěřené kompetence. Zpracovaným materiálům předcházejí různé porady, zasedání komisí či výborů. Jakou oblast máte na starosti vy? Moje kompetence je poměrně rozsáhlá – sociální oblast, zdravotnictví, národnostní menšiny, integrace cizinců. Jsem správcem kapitoly za tuto oblast – zodpovídám za sestavování a čerpání každoročního rozpočtu. Částečně řídím i 34 příspěvkových organizací, schvalování neinvestičního a investičního příspěvku, prosazuji navýšení počtu zaměstnanců a navýšení mezd pro zkvalitnění poskytované sociální a zdravotní péče. Můžete vaši činnost přiblížit konkrétněji? Realizujeme třeba různé stavebně technické úpravy pro zkvalitnění života jak seniorů, tak zdravotně postižených občanů. Pro Zdravotnickou záchrannou službu prosazuji obnovu vozového parku, technického vybavení jak sanitek, tak i výjezdových stanovišť, v letošním roce se mi podařil dotáhnout realizační záměr modulu pro hromadná neštěstí a dopravní nehody, takže neustále zkvalitňujeme před nemocniční neodkladnou péči pro Pražany. Dále ve všech třech oblastech vyhlašujeme grantová řízení a výsledek práce komisí pak předkládám a obhajuji v Radě. Kromě toho jsme také v letošním roce uskutečnili výběrová řízení na obsazení funkcí ředitelů většiny organizací. Důraz kladu na vzdělávání sociálních pracovníků a zavádění standardů kvality služeb. Rada schválila několik vzdělávacích projektů ze strukturálních fondů. Zaměřila jsem se hodně na podporu neziskových organizací, které poskytují sociální služby hlavně zdravotně postiženým a seniorům. Pro zdravotně postižené jsem v Radě obhájila krajský plán pro vyrovnávání příležitostí. Podařil se i schválit projekt rekvalifikace romské komunity u některých profesí. Myslím si, že to je jen krátký výčet mé činnosti.
------------------------------------------------
Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy. |
|
|