Autorkou je přední odbornice na téma Politická participace žen, pracovnice oddělení Sociologie politiky Sociologického ústavu Akademie věd Petra Rakušanová. Předmluvu napsala ředitelka Fóra 50 % Lenka Bennerová. „Je zvláště důležité, aby zejména zákonodárkyně, zákonodárci, političky, politici, zástupkyně a zástupci médií a všichni lidé v rozhodovacích pozicích (pro které je studie zejména určena) měli ucelenější představu, kvalitnější informace a přesná data, protože jsou to právě ony/i, kdo určují nové tendence a trendy, navrhují a schvalují zákony, připravují rozpočty a vůbec významným způsobem ovlivňují fungování společnosti,“ vysvětluje vydání brožury Bennerová. Knížka bude k dispozici také široké veřejnosti ve veřejných knihovnách.

„Cílem studie bylo na základě aktuálních empirických šetření analyzovat institucionální, individuální a společenské bariéry pro účast žen v politickém životě a zmapovat existující aktivity na podporu žen v politice u nás,“ uvádí Rakušanová. „Nejvýznamnějším zjištěním je fakt, že ženy jsou podreprezentovány nejen ve veřejných volených funkcích, a to na všech úrovních, ale mají obecně nízký podíl na rozhodnutích klíčových pro fungování politických stran – složení stranického aparátu a ekonomické aktivity vlastní politické strany včetně fund-raisingu,“ pokračuje. „Ve vrcholové politice České republiky se rovněž setkáváme s výrazným genderovým rozdělením sfér. Zatímco muži jsou spojováni s tzv. silovými resorty především v oblasti ekonomiky a hospodářství (když například byla nedávno Mirkem Topolánkem do trojkoaliční vlády ODS, KDU-ČSL a SZ navržena Vlasta Parkanová do čela resortu obrany, vzbudilo to velké, mnohdy negativně laděné, diskuse – pozn. red.), ženy jsou na úrovni parlamentu i vlády spojovány s humanitními sférami a s tzv. politikou péče. Humanitní sféra je také jak muži, tak ženami vnímána jako mně prestižní,“ dodává.

Rakušanová v publikaci mimo jiné zmiňuje, že větší podíl žen ve funkcích i ve volených orgánech mají tradičně levicové strany. Dále například upozorňuje na bariéry přístupu žen do politiky. Mezi ně řadí především prostupnost volebního systému a způsob výběru kandidátů (kandidátek) v politických stranách. „Ke zvýšení počtu žen na volitelných místech kandidátních listin může dojít tehdy, když existuje silný požadavek ze strany veřejnosti a/nebo když silní vnitrostraničtí aktéři jsou definováni ženským pohlavím (anebo v případě naplnění obou podmínek současně) a zároveň, když jsou transakční náklady na nominování ženy relativně nízké,“ uvádí autorka.

V publikaci nechybí zmapování počtu žen v české vrcholové politice či v jednotlivých politických stranách ani třeba kapitolka o ženách v politice ve vybraných skandinávských zemích a předpoklady úspěchu kvót ve Skandinávii. K praktickému využití mohou sloužit také přehledné tabulky, které ženy v české politice od obecní po centrální úroveň „dávají“ do tvrdých čísel. Na základě analýzy empirických dat nabízí publikace také pohled na postoje veřejnosti k zapojení českých žen do politiky.

---------------------------------------------------

Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy.