Týdeník Respekt celý příběh podrobně popisuje. Úředník chomutovské radnice a bývalý náměstek tamního policejního ředitele Vladimír Záruba si koupil služby pětadvacetileté ženy působící v prostituci Stanislavy Bongilajové. Jak píše Respekt, ta „šla sice s usedlým čtyřicátníkem zpočátku dobrovolně, když pak ale odmítla provádět neobvyklé sexuální praktiky, narazila. Přiopilý Záruba jí zkroutil ruce za záda, nacpal ji do kufru auta a vyděšenou k smrti ji nakonec znásilnil. Kolem parku u brněnské právnické fakulty, kde zoufalá žena volala o pomoc, zrovna projížděli městští strážníci, kteří ji spěchali na pomoc. Prchající Záruba do nich najel a jednoho srazil.“

Soudce svůj nevšedně mírný, a tudíž naprosto neadekvátní, rozsudek obhajuje podle Respektu tím, že Zárubu „vytrestala už samotná situace“ a že na něj „působil dojmem, že už něco takové nikdy neudělá“. „Policisté si ho našli podle poznávací značky, vyhledali jeho manželku a tchyni a ptali se, kde je. No není už tohle hrozná ostuda?,“ řekl týdeníku soudce. Za polehčující okolnost označil podle Respektu Zárubův čistý trestní rejstřík a osobu oběti. „Ta žena je prostitutka a musí znát rizika. A navíc, vždyť je to Romka, taková nevzhledná, normální chlap by s ní střízlivý snad ani nešel,“ pronesl soudce.

Respekt přinesl také názory lidí nejpovolanějších. „Za znásilnění by se měly dávat rovnou tresty naostro. A to samozřejmě i za znásilnění prostitutky – všichni máme stejná práva. Společenská nebezpečnost znásilnění je nesmírně vysoká, a pokud se jedná o bývalého policistu, mělo by to být při posuzování bráno spíš jako přitěžující okolnost. Je vzdělaný, zná rizika svého počínání a dobře ví, že dělá něco, co nesmí,“ řekla týdeníku bývalá nejvyšší státní zástupkyně, současná advokátka Marie Benešová.  „Tomu se mi nechce ani věřit,“ okomentoval pro Respekt rozsudek předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa s vírou, že státní zástupce podá odvolání.

To se však nestalo. Odvolání paradoxně podal pouze odsouzený. Státní zástupce Otto Pařízek totiž ženu hájí prapodivným způsobem. Tedy spíš nehájí, stojí na straně odsouzeného. Proti rozsudku se podle Respektu nehodlá odvolat. „Já vím, že prostitutky často potkávají násilníky, ale s tím musí počítat. Jsou to kurvy, já tomu jinak neřeknu. Něco jiného je, kdyby to byla slušná holka,“ řekl Respektu. O Zárubovi pak Pařízek pověděl týdeníku následující: „Slušný muž, dokonce bývalý policista. Proč bych měl chtít, aby šel do basy?“

GITA se na názor zeptala představitelky České katolické charity Kláry Šimkové, která působí v programu na pomoc obětem nedobrovolného obchodu s lidmi, tedy i prostituce. „Soudce i státní zástupce nesmírně podcenili znásilnění. Rozsudek i vyjádření obou dokazují, jak naše společnost stále stereotypně vnímá ženy působící v prostituci. Je smutné a alarmující, že takto uvažují i lidé, kteří jsou vzdělaní a vzhledem ke svému profesnímu postavení, z něhož ovlivňují spoustu věcí, by měli uvažovat objektivně, citlivě a bez předsudků. Nikoli hovořit o ženách, o jejichž osudech nevědí vůbec nic, jako o kurvách,“ řekla Šimková GITĚ. „Děsivá jsou pro mě i slova soudce Dufka, který se vyjadřuje o romském původu a vzhledu znásilněné ženy. Když soudce nahlíží odlišně na případ Romky než jiné ženy, považuji to za rasovou diskriminaci,“ dodala Šimková. 

Podle jejího mínění je největší problém v myšlení většiny české majority. „Plno lidí si vůbec neuvědomuje, proč se některé ženy prostituci věnují. Mnohdy je to nedobrovolné rozhodnutí, ke kterému jsou dotlačeny okolnostmi. Špatnou sociální situací nebo třeba tím, že neprožily dětství v harmonickém rodinném prostředí, což je pro ně trauma na celý život. Společnost by měla mít více empatie, nikoli rovnou odsuzovat. Je hrozné, že na ženy v prostituci je nahlíženo jako na zboží, se kterým si ten, kdo si je objedná, může dělat naprosto co chce. Vždyť jsou to lidské bytosti se stejnými právy jako všichni ostatní. Pokud se nezboří takové stereotypní pohledy, nehneme se z místa,“ uzavřela Šimková. 

Totožný názor zastává ředitelka Gender Studies Alena Králíková. Pro GITU k němu doplnila: „Bohužel, soudy obecně nepřijaly genderově senzitivní přístup. Stále soudí podle vžitých stereotypů. Zaráží mě navíc to, že soudce i státní zástupce ventilují veřejně tak hrozné názory na znásilněnou ženu. S tím, že oba smýšlí předsudkově, asi nelze hned tak nic udělat. Mohli by se však alespoň ovládat při svých projevech. Státní zástupce má být navíc vyloženě na straně poškozené, tudíž považuji za nevídané, že proti ní tak vulgárně vystupuje. Navíc rozlišuje mezi slušnou a neslušnou holkou. To je hrůza. Kdo je slušná a kdo neslušná holka?“

-----------------------------------

Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy.