Političky o volbách z pohledu malých stran | 16. 07. 2006 12:36 agentura gitA |
Jako každý druhý pátek v měsíci se i 14. července sešly v prostorách Fóra 50 % představitelky nadstranické iniciativy Česká prezidentka. Hovořily především o volbách z pohledu malých politických stran. | |
„Už dnešní volební aritmetika, ačkoliv se náš volební systém do sněmovny nazývá poměrný, je silně zdeformovaná ve prospěch velkých stran,“ řekla v úvodu Iveta Kohelová (SNK ED) a narážela tím na tzv. d´Hondtův systém, podle kterého se v Česku rozdělují poslanecké mandáty. „Zatímco k zisku jednoho mandátu potřebuje strana pohybující se kolem pěti procent řádově statisíce hlasů, stranám s dvoucifernými výsledky stačí desetitisíce hlasů. Strana, která ve volbách dostane pět procent hlasů, získá ve sněmovně pouze dvě procenta mandátů. Tento výrazně nespravedlivý poměr se začíná vyrovnávat až při zisku kolem patnácti procent hlasů,“ vysvětlila.
Dodala, že nesouhlasí s tím, že v některých krajích (podle jejich lidnatosti) musí strana k dosažení jednoho mandátu získat nikoli pět procent, ale často až přes osm procent hlasů, někde dokonce dvanáct procent (Liberecko) nebo dvacet procent (Karlovarsko). Na to v letošních volbách do sněmovny doplatila nejvíce Strana zelených – zatímco ODS a ČSSD stačily k získání jednoho mandátu 23 tisíce hlasů, zelení jich potřebovali 56 tisíc.
O různých metodách poměrných systémů následně hovořila zastupitelka hlavního města Prahy Olga Sedláčková (SNK ED). „Existují metody volebního dělitele – to je u nás ten zmiňovaný d´Hondt. Ty zajišťují, že jsou mandáty rozdány v prvním kole a odpadá druhé skrutinium,“ řekla. Druhé skrutinium v Česku existovalo do doby, než ODS s ČSSD v rámci tzv. opoziční smlouvy změnily volební zákon. Stranické sekretariáty v druhém skrutiniu mohly podle počtu zbylých mandátů pro jednotlivé subjekty samy z kandidátky vybrat kohokoli (nezáleželo na pořadí), kdo byl do sněmovny „katapultován“.
Sedláčková dále zmínila rozdíly mezi jednotlivými metodami volebního dělitele. Při každé z nich se hlasy postupně dělí jinými čísly. „Stávající d´Hondtův systém zvýhodňuje větší strany, zatímco třeba systém Saint Lague mírně zvýhodňuje menší strany a dánský systém malé strany zvýhodňuje výrazně. Systémem, který nezvýhodňuje ani velké, ani malé strany, je Huntington, vytvořený americkým matematikem téhož jména.“ řekla.
Představila i další volební dělitele. Obrovské zvýhodnění velkým stranám přináší systém Imperali – ten byl v Česku původně v rámci tzv. opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS zákonodárným sborem schválen, Ústavní soud jej však zrušil. Imperali by totiž menší strany de facto vyřadil ze svobodné soutěže. A tak byl nahrazen o krůček mírnějším, k malým stranám však přesto nespravedlivým, již zmíněným d´Hondtem.
O „nutnosti změny“ českého volebního systému směrem k více většinovým prvkům čím dál tím častěji a více hovoří současný premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek. ODS (ač se k němu v současnosti nepřidává) je pro takovou změnu dlouhodobě. Zastupitelka městské části Praha 12 Daniela Rázková (KDU-ČSL) proto apelovala, že by menší politické strany měly najít společnou řeč a cestu, jak těmto snahám efektivně zabránit. Ředitelka Fóra 50 % Lenka Bennerová doplnila, že výraznější většinové prvky by neeliminovaly „jen“ menší politické subjekty, ale také ženy. „To je prokázáno v odborných studiích i v praxi,“ řekla.
Dalším problémem, kterému se političky věnovaly, byl nerovný předvolební přístup politických stran do veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Česká televize ve zpravodajském pořadu Události kupříkladu vlastním vyjádřením zástupců a zástupkyň vládní ČSSD věnovala před volbami 46 %, opoziční ODS 28 %, KDU-ČSL 11 %, KSČM 7 %, US-DEU 5 % a Straně zelených pouze 2 %. „V žádném zákoně přitom není psáno, že největší strany mají mít před volbami zároveň největší prostor,“ podotkla Kohelová.
Podle jejího názoru je navíc nespravedlivá hranice 5 %, nutná pro vstup do Poslanecké sněmovny. „Strana, kterou volí sto či dvě stě tisíc obyvatel, si jistě zaslouží mandát,“ dodala a narážela tím na „její“ SNK ED. Za nespravedlivou označila i hranici 1,5 %, potřebnou pro získání finančních prostředků od státu.
Političky připravují jednotné stanovisko k daným záležitostem pro sdělovací prostředky. Jejich další setkání se uskuteční 11. srpna.
------------------------- Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy. |
|
|