Na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji, která se konala v roce 1994 v Káhiře, se vlády dohodly, že sexuální a reprodukční zdraví a práva, posílení role žen a rovnost pohlaví by měly být základním tématem programu jednání o globálním rozvoji. V Pekingu o rok později vlády znovu potvrdily rozhodující význam sexuálního a reprodukčního zdraví pro rozvoj. Potvrdily, že sexuální a reprodukční práva žen patří k lidským právům a že sexuální a reprodukční práva žen jsou předpokladem pro to, aby mohly požívat ostatních práv.  Podobně mnohé jiné dohody OSN, včetně smluv o lidských právech, od té doby uznaly zásadní význam, který má zaručení sexuálních a reprodukčních práv žen a ochrana zdraví žen a dívek.

Některá z výše uvedených práv, zejména právo na přerušení těhotenství, nejsou v několika evropských členských státech dosud dodržována: přerušení těhotenství buď podléhá přísným omezením nebo je dosud nezákonné. Tato omezení často nutí ženy k tomu, aby využily nezákonně provozovaného přerušení těhotenství, které se provádí v podmínkách, které ohrožují zdraví a dokonce život. Jelikož riskantní přerušení těhotenství a jeho následky mohou ohrozit právo na život, jde o porušení práva na život, které je zaručeno v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 

Signatáři konstatují, že sexuální a reprodukční práva nejsou zatím dodržována v některých evropských členských státech. Evropská unie se kromě toho těmito otázkami dostatečně nezabývá. Signatáři proto naléhavě žádají všechny členské státy i Evropskou komisi, aby poskytly a/nebo zajistily:

1.      ucelenou sexuální výchovu v rámci školní docházky i mimo ni a dále prostřednictvím pravidelných a snadno dostupných veřejných akcí a programů;

2.      snadný přístup žen k přesným informacím, poradenství a plánovanému rodičovství;

3.      snadný přístup žen k poskytovatelům kvalitní péče a služeb určených pro ženy, jež mají odborné znalosti v oboru reprodukčního zdraví, včetně provádění bezpečného přerušení těhotenství;

4.      předcházení přerušení těhotenství, která ohrožují zdraví a život, jako prvořadý úkol v oblasti veřejného zdraví; ve všech případech by ženy měly mít přístup ke kvalitním službám, které jsou schopny zvládnout komplikace vyplývající z riskantního provedení přerušení těhotenství;

5.      okamžité zrušení všech zbývajících restriktivních ustanovení týkajících se reprodukčních práv, zejména přerušení těhotenství, v současné legislativě v souladu s úmluvami OSN, a dále okamžité zrušení jakýchkoli výjimek a/nebo výhrad vůči úmluvám OSN a smlouvám o přistoupení členských států k EU. 

---------------------------------------------------

Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy.