Jak vypadá situace v jednotlivých stranách, které zasednou v nově zvolené Sněmovně? Za ODS zasedne 9 poslankyň, což je sice o jednu více než nyní, ale důvodem tohoto vzrůstu je celkově vyšší počet získaných křesel oproti minulým volbám. Podíl žen v poslaneckém klubu občanských demokratů se totiž sníží ze 14 % na 11 %. Poslankyň druhé nejsilnější strany, ČSSD,  oproti současnosti ještě ubude, místo 11 jich bude jen 9. To znamená, že se jejich podíl sníží ze 14 % na 12 %. Za KSČM bylo zvoleno celkem 8 kandidátek, což je výrazně nižší číslo než doposud (komunisté měli 12 poslankyň); jejich podíl v poslaneckém klubu ovšem stoupl z 29 % na 31 %. Za KDU-ČSL zasednou ve Sněmovně stejně jako nyní dvě poslankyně. Je však nutné dodat, že podíl žen v poslaneckém klubu vzrostl z 9,5 % na 15 %. Poslední zvolená strana, Zelení, s sebou do Sněmovny přivede tři ženy. Podíl poslankyň SZ tak tvoří neuvěřitelných 50 %. Pětiprocentní hranici se nepodařilo překročit Unii svobody, která měla ve svém klubu jednu poslankyni, a celkový počet političek ve Sněmovně tak klesne celkem o tři.

Zastoupení žen v PSP ČR: srovnání výsledků voleb 2002 a 2006

* Strana uplatňuje kvóty nebo doporučení pro sestavování kandidátních listin.

Uvedená čísla jasně ukazují, že ve stranách, které uplatnily určitý typ pozitivních opatření pro sestavování kandidátek, tedy v Zelených a KSČM, mají ženy mnohem vyšší zastoupení. Obě největší strany, ODS a ČSSD, naopak skórovaly z hlediska zastoupení žen nejhůře. Celkový pokles počtu poslankyň tak zavinily právě tyto strany, které dohromady získaly více než tři čtvrtiny parlamentních křesel.

Situace mohla být ještě horší, nebýt masového využití preferenčních hlasů pro nominované ženy. Celkem tři poslankyně byly totiž zvoleny právě díky přednostním hlasům. Konkrétně se jedná o Alenu Páralovou z ODS, která se z nevolitelného 5. místa posunula až do čela Pardubické kandidátky a získala celkem 9055 preferenčních hlasů. Zuzka Rujbrová z KSČM se posunula z 6. na 2. místo Jihomoravské kandidátky ( 8826 pref. hlasů) a její stranická kolegyně Milada Halíková se z 6.místa dostala dokonce až na první místo kandidátky v Moravskoslezském kraji s 6232 přednostními hlasy. Poslední političkou, kterou  preference voliček a voličů posunuly na kandidátce, je Kateřina Jacques ze Strany zelených v Praze, která by se ovšem do Sněmovny dostala i tak. Je možné konstatovat, že i v těchto volbách se projevil známý trend, kdy ženy tradičně získávají velké množství preferenčních hlasů.

Výsledky voleb jasně ukázaly, že pro zvýšení politické participace žen je nutné přijmout pozitivní opatření, ať už v rámci jednotlivých stran, nebo jako součást volebního zákona. Současný politický systém ženy výrazně znevýhodňuje, a to především při sestavování stranických kandidátek. Jediný prostředek, který nyní voličky a voliči mohou uplatnit pro podporu žen, jsou preferenční hlasy. Jejich váha je v současném volebním systému bohužel velmi nízká, a proto ani jejich masové využití situaci nemůže nijak výrazně ovlivnit. Je velká škoda, že se nepodařilo včas přijmout změnu volebního zákona, který měl zvýšit jejich vliv. Je tedy na čase, aby naše politická reprezentace konečně přestala spoléhat na přirozený vývoj a uznala, že nízká účast žen na rozhodování je závažný problém, který je třeba řešit. Předvolebních slibů jsme slyšeli víc než dost: vyzýváme proto k přijetí konkrétních opatření, aby Poslanecká sněmovna nezůstala i v budoucnu  pánským klubem.

Lenka Bennerová a Jana Smiggels Kavková, o.s. Fórum 50%