Čauševičová, která v minulosti působila jako finanční ředitelka Severomoravské plynárenské, po Pražské teplárenské žádá omluvu a přemýšlí i o požadavku na finanční satisfakci, kterou by následně věnovala na humanitární účely. Předpokládaný termín prvního soudního jednání je září 2006. Rychlý proces je podle ní také díky podpoře médií.

Pražská teplárenská její nepřijetí sice oficiálně odůvodnila „informační asymetrií“, Čauševičová je však přesvědčena, že hlavní roli sehrál fakt, že je žena. V prvním kole výběrového řízení ji najatá agentura Kaufman&Partner doporučila jako vhodnou kandidátku. Ovšem vedení společnosti vypsalo kolo další, tentokrát s méně náročnými podmínkami, neboť údajně nebyl nalezen vhodný adept. Nakonec zvítězil muž, Pavel Pejřimovský, který v současné době funkci finančního ředitele společnosti vykonává.

Pojem „informační asymetrie“ vysvětlil zaměstnavatel Čauševičové jako nevyváženost znalosti v požadovaných oborech. „Je to nový zajímavý výklad slov. Asymetrie je nesouměrnost a informace zpráva,“ glosovala to pro GITU Čauševičová.

Pražská teplárenská na žalobu reagovala tím, že byla v rámci výběrového řízení nespokojena s úrovní odpovědí Čauševičové na odborné otázky  týkající se účetnictví a manažerského softwarového systému SAP. „V oblasti účetnictví mám několik mezinárodně uznávaných certifikací. V minulosti jsem u svého bývalého zaměstnavatele úspěšně implementovala SAP v modulech účetnictví, investice a controlling,“ reagovala pro GITU Čauševičová.

Pražská plynárenská v reakci na žalobu také zmínila, že uspokojivé zodpovězení otázek či uspění jako nejlepší jsou v případě, kdy se nejedná o bodové testy, zcela subjektivními kategoriemi. „Během tříkolového výběrového řízení byly odpovědi posuzovány odbornými poradci a hodnoceny,“ poznamenala na to Čaušeovičová.

Podle Pražské plynárenské dále neexistují žádná závazná kritéria pro výběr zaměstnanců, jejich výběr je proto na volném uvážení společnosti. „Společnosti nejsou známy povinnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy k zajištění rovného zacházení,“ řekla GITĚ Čauševičová.

Pražská plynárenská ve svém vyjádření k diskriminační žalobě také na adresu Čauševičové uvádí, že její „nepravdivé výroky učiněné v médiích na adresu společnosti jsou způsobilé poškodit dobré jméno společnosti“. „Pokud bude žalobkyně v mediálních výpadech pokračovat, nezbude společnosti než bránit svá práva u soudu,“ uvedl zaměstnavatel. „Svoboda projevu je nezadatelným právem občana,“ reagovala Čauševičová. Dodala, že žádné nepravdivé výroky o společnosti nikde neříká, ale věnuje se výhradně své kauze. „Kladným výsledkem žaloby je, že se o otázce diskriminace začíná více mluvit na veřejnosti i v tisku,“ doplnila.

„Jsem ráda, že mě podpořila nezisková organizace Gender Studies. Velice bych přivítala i podporu dalších podobných organizací,“ řekla Čauševičová. „Jelikož postrádám podporu organizací zabývajících se problematikou diskriminace, rozhodla jsem se založit obecně prospěšnou společnost. Ta by se měla zabývat diskriminací z titulu pohlaví nejen žen, ale také mužů zejména v oblastech péče o dítě po rozvodu,“ řekla na tiskové konferenci. Společnost, jejíž náplní by prý byly především odborné semináře a spolupráce s dalšími subjekty neziskového sektoru, by podle Čauševičové měla vzniknout přibližně do konce června.