"Účast žen je žádoucí na všech úrovních"

Proč jste vstupovala do politiky?

Motivy, které jsem tehdy jako právnička, toužící se podílet na tvorbě a úpravě zákonů, měla, se ukázaly být nepříliš reálné. Podstatné však je, že jsem kandidovala znovu a ze svého rozhodnutí nejsem zklamaná.

Jaký je váš názor na feminismus?

Pod tímto pojmem jsem si vždycky představovala takové ty vypjaté typy žen, které prosazují ženské hnutí militantním způsobem. Dnes mám trochu jiné představy. Mám za to, že i feminismus může být slušný, neútočný a připouštět existenci mužů.

Zajímáte se o gender?

Vzhledem k zaměření petičního výboru, jehož jsem předsedkyní, logicky ano. Spolupracuji s celou řadou organizací, které se mimo jiné zabývají také právě rovným postavením žen ve společnosti.

Máte to jako žena těžší v politickém prostředí, kde vládnou muži?

V něčem ano, v něčem ne. Mám-li to hodnotit pracovně, tak spíš ano. Mužský svět je možná racionálnější, ale také daleko tvrdší a po ženě (zvlášť když jich je ve sněmovně velmi málo) vyžaduje mužské chování k tomu, aby se mohla též prosadit.

V politice je stále málo žen, přestože většinu členských základen politických stran tvoří právě ženy. Čím to podle vás je?

Je to logické. Dnes už máme za sebou hektické období počátku devadesátých let, kdy do vrcholné politiky vstupovali lidé rovnou ze školních lavic. Nyní si to každý musí odsedět na schůzích, od úrovně základního článku přes článek okresní a krajský. V době, kdy ženy do politiky vstupují, většinou nemají čas se v ní angažovat. Je to období, kdy zakládají rodiny a snaží se současně stihnout i své pracovní uplatnění. Do pomyslného vlaku nastupují až v době, kdy už tu nejvyšší kariéru stěží stihnou.

Jak se snažíte pomoci tomu, aby ženy do politiky vstupovaly?

Nepochybně hodně. Účast žen v politice je velmi žádoucí na všech úrovních. Vidíme to i ve sněmovně.

Pomohly by podle vás povinné kvóty na kandidátních listinách?

Dlouho jsem byla vůči kvótám skeptická a domnívala se, že svým způsobem ženy urážejí, protože pokud jsou schopné, mají šanci se do politiky dostat samy. Dnes začínám tento názor přehodnocovat. Už z toho důvodu, že je zapotřebí vyrovnat laťku právě na nejvyšší úrovni politiky.

Chybí podle vás v parlamentu silná ženská lobby, která by napříč politickými stranami kooperovala na tématech (náhradní výživné, porodné, přídavky na děti a podobně), jež jsou ženám bližší než mužům?

Celá řada podobných návrhů zákonů dokázala, že ženy napříč politickým spektrem spolu umí komunikovat lépe než muži. Ale je nás příliš málo, aby se dalo hovořit o lobby.

JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová

Narodila se 13. 1. 1951. Absolventka Právnické fakulty UJEP Brno. Před listopadem 1989 působila jako předsedkyně senátu Okresního soudu Blansko. Od roku 1992 jako advokátka (v současnosti výkon advokacie přerušen). V roce 1994 se stala členkou zastupitelstva Blanska. Od roku 1996 dosud poslankyně sněmovny, ve stávajícím volebním období předsedkyně petičního výboru. V letech 1999 až 2004 místopředsedkyně KSČM pro komunální politiku a volby.

O přízeň voličů se uchází ze šestého místa kandidátní listiny Jihomoravského kraje.

Je podruhé vdaná a má dceru.

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.