"Jsem feministka"

Proč jste vstupovala do politiky?

Do politiky jsem vstupovala z přesvědčení, že je lepší pro změnu něco udělat než si o tom jen povídat. Začínala jsem prací pro stranu ve funkcích členka ústředního výboru, místopředsedkyně a předsedkyně okresního výboru, za KSČM jsem byla zvolena do zastupitelstva města a v roce 2002 do Poslanecké sněmovny. Moje představy nejsou zcela naplněny, protože každý poslanec může něco změnit jen silou svého jediného mandátu, popřípadě silou získaných spojenců. Bohužel, politika často vítězí nad zdravým rozumem.

Jaký je váš názor na feminismus?

Považuji se za feministku a aspoň v naší straně usiluji o zavedení pozitivních opatření, včetně kvót a zipů ve prospěch většího zastoupení žen na kandidátkách KSČM. Feminismus chápu jako snahu o zrovnoprávnění postavení žen ve veřejném i rodinném životě, a to společným úsilím žen a mužů.

Zajímáte se o gender?

O gender se zajímám. Studuji literaturu, články a sama v rámci naší strany na toto téma přednáším.

Máte to jako žena těžší v politickém prostředí, kde vládnou muži?

Jako žena to mám rozhodně obtížnější. Když jsem začínala v politice, každý se mě ptal, jak skloubím rodinu a politiku. Mých mužských kolegů se na to nikdo neptal. Od ženy se jakoby vyžaduje dokazovat, že to v politice zvládne, že je dostatečně fundovaná i odolná. Je nucena přijímat pravidla „pánského klubu“ a nesmí ukázat slabost. Pokud je žena aspoň trochu k světu, začnou se k ní muži chovat jako k porcelánové panence. Měla by být pouze pro ozdobu. Žena, politička, cítí větší odpovědnost za svoji rodinu. Já mám stále výčitky, že se dostatečně nevěnuji svým dětem, i když jsou dnes velké, a také své staré mamince.

V politice je stále málo žen, přestože většinu členských základen politických stran tvoří právě ženy. Čím to podle vás je?

Žen je v politice málo a to z různých důvodů, viz výše. Důležitou roli hrají předsudky v hlavách mužů i žen, ve výchově a ve stereotypech celé společnosti. Politické strany, kterým obvykle „velí“ muži, nejsou ochotny kromě slov udělat pro vstup žen do politiky nic. Pokud je strana u moci, tak jsou ve hře i lukrativní funkce. Přece se o ně nebudou dělit s muži?

Jak se snažíte pomoci tomu, aby ženy do politiky vstupovaly?

Svým vlastním příkladem. Úsilím o zavedení opatření ve prospěch žen v politice ve vlastní politické straně. Přednáškovou činností.

Pomohly by podle vás povinné kvóty na kandidátních listinách?

Dočasné zavedení kvót, zipů a podobně by pomohlo.

Chybí podle vás v parlamentu silná ženská lobby, která by napříč politickými stranami kooperovala na tématech (náhradní výživné, porodné, přídavky na děti a podobně), jež jsou ženám bližší než mužům?

Ano.

Mgr. Soňa Marková

Narodila se 25. února 1963 v Hradci Králové. Vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, učitelství pro 5.-12. ročník. Patnáct let jsem učila na základní škole v Náchodě a v roce 2002 jsem byla zvolena do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. „Od patnácti let jsem pracovala s dětmi, vedla pionýry, učila plavat a trénovala děti v Hradci Králové i v Náchodě. Každý rok o prázdninách jsem pracovala jako vedoucí a později jako zástupkyně hlavního vedoucího na letních táborech,“ říká Marková. Dvakrát byla zvolena do městského zastupitelstva v Náchodě. Od roku 2000 je ve funkci předsedkyně OV KSČM.  Je rozvedená, má dvě studující děti – 21letého syna a 17letou dceru.

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.