"Úspěchy paralympioniček jsou důkazem síly žen"

Proč jste vstupovala do politiky?

Do politiky jsem vstupovala především proto, abych hájila zájmy mladé generace. Přestože se s poslanci z jiných politických stran často složitě jedná, podařilo se mi prosadit třeba novelu zákona o zaměstnanosti pomáhající absolventům škol a jiným těžko zaměstnatelným skupinám. V příštím volebním období bych chtěla navázat a prosadit úplné právo absolventů škol na první zaměstnání. 

Jaký je váš názor na feminismus?

Feminismus je správné hnutí. Koneckonců to mnohdy v minulosti dokázalo, když silně obhajovalo práva žen, kterých dosáhlo. Nic by se však nemělo přehánět. Feminismus ano, ale rozumný.

Zajímáte se o gender?

Není přímo náplní mé práce, ale když se mi do ruky dostanou zajímavé materiály, pročtu je. Klasické výsledky genderových studí ale neznám. Přesto velmi silně vnímám,  že s postavením žen v pracovním procesu nebo v době, kdy jsou na rodičovské dovolené, by se mělo něco udělat. Naše společnost od nás žádá děti a na druhou stranu nás staví na okraj, když je vychováváme. Média také moc neinformují o úspěších zdravotně postižených žen. Třeba paralympioniček. Většina vítězek poslední paralympiády byla ženského rodu – důkaz toho, že žena, když chce něco dokázat, dotáhne to na základě svých možností až do konce.

Máte to jako žena těžší v politickém prostředí, kde vládnou muži?

Jako ženy jsme některými mužskými kolegy určitě brány jako „méněcenné“. Někteří z nich si dodneška bohužel myslí, že bychom měly být doma a starat se o děti, nikoli být v politice. Jelikož pracuji v zahraničním výboru sněmovny a jsem členkou delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, mohu srovnávat se zahraničím. Tam jsem to naopak měla jednodušší než muži. Ti ženy uctívají za to, že zvládají politiku i rodinu.  Doufám, že tomu tak jednou bude i v České republice.

V politice je stále málo žen, přestože většinu členských základen politických stran tvoří právě ženy. Čím to podle vás je?

Žijeme v patriarchální společnosti, kde si nás mnozí muži neradi připouštějí k tělu. A to navzdory tomu, že pro politiku mají ženy neuvěřitelné kouzlo. Umíme totiž hledat kompromis tam, kde by ho muž nikdy nehledal, a dohodnout se na věcech, na které by chlap ani nepřišel. Citověji dovedeme vnímat věci a na druhou stranu zásadověji stát za svými názory. Problém je však i v samotných ženách. Znám málo mimopražských žen, které by chtěly odejít od rodin, pobývat celé týdny v Praze a domů jezdit jen občas na víkendy. A tak působí v komunální politice. Dovedu se vžít do jejich situace. Kdybych měla dvě děti, také bych se rozhodovala jinak, než nyní, kdy jsem svobodná a bezdětná.  

Jak se snažíte pomoci tomu, aby ženy do politiky vstupovaly?

Přímo nijak. Zaměřuji se spíš na mladé lidi (ženy i muže), kteří by podle mého názoru měli v politice působit spolu se staršími. Ideálním spojením je mládí a zkušenost.

Pomohly by ženám povinné kvóty na kandidátních listinách?

Nejsem jejich zastánkyní. Třeba striktní nařízení padesát procent žen a padesát procent mužů na kandidátkách se mi příčí. Podle mého názoru by to ženy snižovalo. Kdokoli by jim kdykoli mohl říci, že se do parlamentu dostaly jen díky kvótám. To si ženy nezaslouží.

Chybí podle vás v parlamentu silná ženská lobby, která by napříč politickými stranami kooperovala na tématech (náhradní výživné, porodné, přídavky na děti a podobně), jež jsou ženám bližší než mužům?

Ve sněmovně chybí spíš lobby rozumu. Nelíbí se mi totiž, že se často kvůli politické příslušnosti předkladatele konstruktivní návrh automaticky stává neprůchodným. V Radě Evropy jakési ženské hnutí působí. Jde o spolupráci političek napříč politickým i národním spektrem. Když tam pracovně působím, takových akcí se příliš nezúčastňuji. Spíš si ke spolupráci vybírám lidi, kteří jsou mi něčím blízcí – bez ohledu na pohlaví.

Bc. Kateřina Konečná

Narodila se 25. 1. 1981 v Novém Jičíně. Od roku 2002 je poslankyní sněmovny za KSČM (Moravskoslezský kraj), členkou zahraničního výboru a delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy (dříve také pozorovatelka České republiky v Evropském parlamentu). Studentka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně – tři roky studovala obor Národní hospodářství, po zvolení do sněmovny přešla z denního na dálkové studium oboru Veřejná správa.

Dvojka na komunistické kandidátní listině Moravskoslezského kraje pro parlamentní volby 2006.

Je svobodná a bezdětná.

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.